Bruce Stormy Cloud

 ... "Dokud štěkám, žiju!"...

• PP jméno: Bruce Stormy Cloud
• Přezdívky: Smile (Smajlík, Smajlíček, Smajlítko, Smolíček, ...), mazlíček, zlatíčko, beruška, příšera, ... znáte to:)
• Datum narození: 2.října 2008
• Plemeno (rasa): Border collie
• Barva: Blue-merle
• Pohlaví: pes
• Váha: 18-19kg
• Výška: 52cm
• DNA CEA: normal (po rodičích)
• PRA/CEA: ??? 2011
• DKK: ??? 2010
• Matka: Qatma Bohemia Alké
• Otec: Ch. I'm Just Yours Gasko Prim
• Štěňat ve vrhu: 10 (3 psi, 7 fen)
• Chovatelská stanice: Cinderella's Ranch
• Výstavy: VN1, V2

 Ahoj! Jmenuji se Smajlík a tohle je moje osobní stránka, takže bych vám rád řekl něco o sobě. 

S paničkou jsem se seznámil 2.12.2008, totiž když mi byly přesně dva měsíce. Líbil jsem se jí prý už na fotce, i když jsem stejně později zjistil, že si původně jela pro mého modrobílého bráchu, který byl ale už zadaný, takže měla smůlu :-) Ale stejně by si určitě i tak vybrala mě! Ještě u chovatelky jsem jí náležitě přivítal a ukázal jí, že jsem pěkný divoch, nosil jsem jí jednu hračku za druhou a už v té době mě bavilo se přetahovat. Takže stačilo pár pusinek, pomazlení a pochování a už jsem byl její. Vydali jsme se na cestu domů, kterou jsem celou prospal, to jsem totiž ještě nevěděl, že mě doma čekají dva další pejsci. Seznámili jsme se na zahradě, nejdřív jsem se jich trošku bál, ale pak jsem se okoukal a bylo všechno ok. Panička mi ukázala můj nový pelíšek, ale já jsem nechtěl spinkat, chtěl jsem řádit :-) První měsíc byl pro mě opravdu hektický, jezdili jsme na výlety, poznávali nové lidi a pejsky, ale jak se časem ukázalo, ani to nestačilo k potlačení toho, co jsem si bohužel přivezl od chovatelky. Druhý týden od příjezdu mě trápily škrkavky a poté se začala pomalu projevovat moje bázlivost. V té době mi přišlo, že mi chce každý člověk ublížit, obzvlášť děti. Dneska už vím, že to tak není a že mě lidé mají rádi a je s nimi velká legrace. 

Ostatní pejsky mám také rád, i když to tak občas nevypadá. V mládí jsem to párkrát schytal od větších psů, takže k nim teď raději přistupuji opatrně. Když poznám, že mi nic nehrozí, tak si možná chvilku pohrajeme, ale raději jdu za paničkou a hrajeme si s míčkem nebo se přetahujeme. Fenky mám moc rád, s těmi bych si i hrál. Panička ale říkala, že na jakousi bonitaci nikdy nepůjdu a štěňátka mít také nebudu, škoda :-(

No a co mám nejvíc rád? Jasněže procházky, výlety a paničku! Vždycky poznám, když se panička někam chystá i se mnou, trvá jí totiž děsně dlouho, než se obleče a zabalí mi všechny hračky a pamlsky - mezitím já už kňučím u dvěří a odbíhám pro ní do pokojíku, aby věděla, že si má pospíšit, nebo nám to nejzajímavější uteče! Venku mám nejradši, když můžu běhat pro míček, obíhat stromy, blbnout s paničkou. Moc mě baví hra 3, 2, 1 - teď! i když si na mě občas vymyslí i delší verzi, počítá třeba do 10 a to já už se nemůžu dočkat až mě pustí a my si budeme hrát! Většinou se mi líbí všechno, co si panička usmyslí, ale občas prostě nemám náladu a to radši dělám, že neslyším. Takové dny pak jdeme jen na procházku, kdy bez přestání lítám za míčkem. 

A jak se říká, to nejlepší na konec! Mojí největší vášní jsou agility, na parkuru se prostě cítím jako doma a vím, že je to přesně to pravé pro mě. Hned poznám, kdy jdeme na řadu my a to začnu kolem paničky lítat, skákat, štěkat a postupně přestanu přemýšlet a nejraději bych stihl všechno najednou, to aby mi nic neuniklo - jenže paničce se to nelíbí, a tak už pár měsíců děláme taková podivná cvičení, prý na soustředění, pff. Ale mě to baví, vždycky když se mi povede něco pěkného, tak jásá jako kdybychom vyhráli mistrovství světa! Když nejsem zrovna na překážkách, tak běhám kolem parkuru s hračkou v tlamě a sleduji, jestli to i ostatní dělají správně. 

Panička říká, že už to stačí, i když bych své úžasné, dokonalé a hyperaktivní já dokázal rozepsat ještě více! Prý kdo to pak bude číst. Tak ahoj, třeba se někdy potkáme na závodech. 

To jsem já jako mrně:

Maminka:                            Tatínek: