Myslela jsem si, že horší už to být nemůže, ale asi jsem se spletla. Smile byl týden před tréninkem nemocný a nemohl chodit ven, takže energie se v něm nahromadila neskutečně a byl jako časovaná bomba, která měla nastavený výbuch na neděli 8:00. Dvakrát mi zdrhnul vedle na parkur, nečekal na startu, na zóny kašlal, já dělala hrozně chyb, takže naprostá tragédie, zase měl v mozku jenom překážky. Snad to příště bude lepší, tento týden začneme se skokovou gymnastikou, protože už je opravdu na čase, tyčky padají a padají.